LUŽICKÁ NISA
Jejím dalším používaným jménem je Lučanská Nisa, názvy Jablonecká a Zhořelecká Nisa se nepovažují za správné.
Původ jména Nisa je dodnes nejasný. Poprvé se tento název ve tvaru "Nizzam" objevil v listině z roku 1241, kterou král Václav I. vymezil hranice Čech vůči Horní Lužici. Název tak používali již Slované, kteří jej pravděpodobně přejali od Keltů: nelze však vyloučit ani jeho starší původ.
Od slovanského slovního základu niz- ve významu nízká řeka odvozovali původ tohoto jména například František Palacký, žitavský historik Johan Benedikt Carpzow, topograf Jaroslav Schaller a Franz Töpfer. Liberecký badatel Anton Ressel hledal souvislost se staroslovanským kořenem nik (srázný) nebo se jménem německé obce Niesky.
Hydrologické vymezení
Jizerské hory mají velmi hustou síť vodotečí. Jedná se o maloplošné území, které má nízkou retenční kapacitu. Je nutné dbát na to, aby nebyla nijak narušována. Zájmové území je situováno na horní část povodí Lužické Nisy. Voda odtéká Žitavskou kotlinou z území České republiky. Průměrný průtok na státní hranici s Polskem je 5,4 m3/s, v Liberci je to 2,2 m3/s. Plocha jejího povodí je 375 km2 a délka toku na našem území je 53 km. Směry odtoků i jejich spádové poměry v Jizerských horách jsou určeny geologickým vývojem. Zajímavostí ve zkoumaném území je bývalý hostinec Kreutzschönke postavený roku 1807. Hostinec se nacházel v bývalé obci Wiesenthal na hranici mezi dvěma rozvodími. Od tohoto místa odtéká voda do Baltského a Severního moře.
